Když postavy opravdu mluví (a ne přednášejí)

Dialog je jedna z nejživějších částí povídky – ale taky jedna z nejzrádnějších. Může text rozproudit, nebo ho naopak zpomalit a zploštit. Jak napsat rozhovor, který zní uvěřitelně a zároveň posouvá děj?

1. Dialog není běžná řeč

Ano, má znít přirozeně. Ale ne doslova. Skutečný rozhovor je plný hm, ehm, přerušení, opakování a vycpávek. To v literatuře nefunguje – čtenář se začne nudit. 

Pravidlo: Dialog má znít jako mluvená řeč, ale být napsaný jako poezie – přesně, rytmicky, s významem v každém slově.

2. Každý mluví jinak

Dospělý mluví jinak než dítě. Nervózní jinak než arogantní. Městský jinak než venkovan. Když všechny postavy mluví stejně, ztrácí věrohodnost. Najděte jim hlas – jazyk, tempo, výrazy, oblíbená slova. A udržte ho.

Příklad:
„To snad nemyslíš vážně.“
vs.
„Jako fakt? Si děláš srandu, ne?“

3. Dialog není jen výměna slov – je to budování napětí

Každý rozhovor by měl mít podtext. Co postava říká – a co tím myslí? Co zamlčuje? O co usiluje? Dobrý dialog není jen o informaci, ale o vztahu. O mocenské hře, citovém nárazu, tajemství.

Zeptej se: Co chce postava v tomhle rozhovoru získat?

4. Vynechej to, co není třeba

Nezačínej rozhovor „Ahoj, jak se máš?“ Pokud to není klíčová replika, pryč s tím. Vynech všechno, co se dá pochopit z kontextu nebo co nepovede k posunu. V dialogu není místo na plýtvání prostorem.

5. Ukaž charakter přes to, co říká – a neříká

Dialog je ideální nástroj pro ilustraci povahy. Někdo mluví stručně. Jiný nikdy neodpoví přímo. Další si dělá legraci i v těžké situaci. Čtenář pozná postavu i podle toho, co si nechává pro sebe.

Příklad:
„Nevím, co si myslíš, ale tohle už nedopadne dobře.“
vs.
„Fajn. Udělej to po svém. A až to bouchne, nevolej mě.“

6. Dialog není scénář

Nepopisuj každé gesto, nádech nebo pohyb mezi replikami. Použij jen to, co vytváří rytmus nebo zdůrazní význam či osobnost, dodá šťávu scéně, jako například použití tzv. “easter eggs”, nebo je klíčové pro děj. Méně je více – když vybereš správný detail, čtenář si zbytek domyslí.

Dobrý dialog má rytmus, napětí a charakter. Když je správně napsaný, čtenář ho nejen čte – on ho slyší. A to je přesně to, čeho chceš docílit.